Naše škola je místem, kde se nejen učíte, ale také rozvíjíte své schopnosti, poznáváte nové přátele a objevujete, co vás v životě baví. Klademe důraz na přátelskou atmosféru, individuální přístup a kvalitní výuku, která vás připraví na budoucí profesní dráhu i osobní růst.

Ať už vás zajímají technické obory, příroda nebo rukodělné práce, u nás najdete široké možnosti, jak získat praktické dovednosti a teoretické znalosti. Naši zkušení učitelé vás povedou nejen k dobrým výsledkům, ale i k sebevědomí a zodpovědnosti.

Připravujeme studenty nejen na úspěch v jejich oboru, ale i na výzvy moderního světa. Těšíme se na vás v přátelském prostředí, kde spolupráce a vzájemný respekt jsou základem každého dne.

Sledujte nás i na Facebooku a Instagramu a zůstaňte v obraze – neuniknou vám novinky, akce a aktuální fotky života naší školy!

Příběhy našich absolventů

Jak na školní léta vzpomínají a kam je jejich cesta zavedla.

Jedním z absolventů, kteří na konci listopadu zavítali na Dny otevřených dveří na naší škole byl pan Antonín Šnajdr. V letech 1973–1976 se vyučil v oboru strojní zámečník na tehdejším strojírenském učilišti pro podnik Chronotechnu PRIM.

Zavzpomínal na tehdejší vedení školy, v jehož čele stál ředitel pan Kopejsko. Ve vzpomínkách se vrátil také ke svému spolužákovi Františku Krňávkovi, se kterým prožil celá učňovská léta. Připomněl i tehdejší podmínky výuky – kalkulačky byly v té době teprve v začátcích, měly velmi omezené funkce a byly obtížně dostupné, takže se veškeré výpočty prováděly ručně. Důležitou součástí studia bylo technické kreslení, ve kterém získal pevné a trvalé základy. Zároveň porovnal tehdejší dobu se současností, kdy si žáci častěji volí studium zakončené maturitou. Učni tehdy podle něj vynikali manuální zručností a měli méně rozptylujících zájmů, jako je televize či internet. Při návštěvě učebny s úsměvem poznamenal, že mu prostory i schodiště do prvního patra tehdy připadaly mnohem větší než dnes.

Po absolvování učebního patřil ke čtyřem žákům z ročníku, kteří se rozhodli ve studiu pokračovat, a společně nastoupili na Strojní průmyslovou školu v Olomouci.

Své vzpomínání zakončil úvahou o významu setkávání s bývalými spolužáky. Každý z nich má jiné zážitky a pohledy, ze kterých lze složit krásnou mozaiku společných vzpomínek.
„Je dobré investovat čas do setkání s lidmi, které máme rádi, protože dobří lidé se nemění.“

Zdeněk K. je absolventem oboru automechanik na naší škole, kterou úspěšně zakončil závěrečnou zkouškou před 55 lety.

„Na svá studentská léta vzpomínám s nadsázkou i úsměvem – škola mi dala pevné odborné základy a především vztah k řemeslu. Odbornou praxi jsem absolvoval v opravárenském závodě VOP „16“, dnes známého jako Excalibur Army, kde jsem získal první skutečné zkušenosti z oboru. O to větší radost mám z toho, že ve stejném oboru později studoval i můj syn, který zde absolvoval nejen obor automechanik, ale také nástavbové studium.

Současným studentům bych doporučil především zájem o obor, omezit zbytečné rozptylování mobilem  aktivní přístup k odbornému výcviku – právě na praxi se člověk naučí nejvíce. Talent je důležitý, ale bez chuti pracovat a učit se nestačí. Kdo se dívá mistrům pod ruce a má opravdovou lásku k řemeslu, ten se v oboru neztratí.“

Absolvent naší školy Dušan Gargulák, dnes učitel na ZŠ Město Libavá, vzpomíná na léta strávená zde jako na důležitý základ pro svůj profesní i osobní život.

Studoval jsem obor automechanik, protože mě vždycky bavila auta; velkou oporou mi byli vyučující a mistři, zejména pan Klička, pan Skoupý, na praxi pan Škrabal a krátce i pan Andrýsek.

Taky si vzpomínám, že jsem měl velké štěstí na spolužáky, se kterými jsme vytvořili fajn partu a také na učitele, kteří mě podporovali.

Mé nejsilnější vzpomínky jsou především na sportovní akce — fotbalová i florbalová turné, na která jsme jezdili s mistrem panem Kulatým a panem učitelem Tatarkem.

Když jsem po vyučení uvažoval o vstupu do práce, pan Klička mě přesvědčil, abych pokračoval  k maturitě — a jsem mu za to velmi vděčný. Maturita mi otevřela nové příležitosti. Dnes už osm let vyučuji na prvním stupni základní školy.

V oboru nepracuji, ale mám dovednosti, které se nezapomínají - při menších opravách automobilu ušetřím za automechanika.